Jak to všechno začalo? Zimní běžkařskou sezónu jsem musel bohužel předčasně ukončit již po Marcialonze kvůli trombóze v lýtku. Napadlo mne, že bych si to mohl vynahradit po zotavení se nějakým delším laufem na kolečkových lyžích v létě či na podzim. Původně jsem měl jet se svými finskými přáteli závod “Lake Saimaa Roller Ski Marathon” na 60 km ve finské Imatře, ale překazily mi to pracovní povinnosti. 
Prolétl jsem tedy rychle kalendář závodů včetně Ski Classics Chalengers a narazil na tuto devadesátikilometrovou výzvu. V rámci přípravy jsem absolvoval několik moc pěkných závodů české série Efisan Skiroll Classics, šéf Silvini Madshus Týmu, Marek Pazderský, mi na tento závod zajistil za tým startovné a tím bylo rozhodnuto. Pak už jenom rychle zajistit letenky, ubytování a zapůjčení auta a vyrazit do Švédska na “Klarälvsloppet 2021 90K”.
Všechno klaplo, letenky do Stockholmu levné, hole, kolce i ostatní věci jsem přepravil po troše smlouvání v lyžařském vaku jako jediné běžné odbavené zavazadlo bez příplatku. Ubytování u Senegalce Fitze v centru Karlstadu 2 km od cíle bylo taky za babku a v půjčovně aut mi dali zdarma upgrade z Opelu Astra na sportovní BMW M3 v plné palbě. Jedinou vadou bylo, že jsem odlétal nachlazený s chycenými průduškami.
Klarälvsloppet se odehrává ve švédském Varmlandu v okolí Karlstadu.
Trať závodu se startem v Uddeholmu a cílem v centru Karlstadu vede po proudu řeky Klarälven a je opravdu krásná. Vede celá po kvalitně vyasfaltované cyklostezce zbudované na tělese bývalé železnice a využívá její náspy, úzké zářezy do skal i krásné železniční mosty. A hlavně je velice rovinatá, na celých 90 kilometrech nastoupáte pouze 210 a 300 výškových metrů naklesáte. Z toho je 
zřejmé, že závod je velice rychlý, soupažový a není si při něm kde orazit ani na vteřinu. Zkrátka se musí pořád píchat naplno. Trať není technicky nikterak záludná, kromě 2 prudších zatáček z mírných sjezdíků a asi 4 přejezdů dřevěných mostů, které za vlhka kloužou. A hlavně jí mají Švédi neskutečně kvalitně personálně zabezpečenou. Tolik pořadatelů jsem podél trati ještě nikdy nikde neviděl! Organizace je zde podobně jako na Vasáku opravdu skvělá, vše funguje jako hodinky, prezentace, doprava na start, občerstvení, časomíra, video z dojezdu, sprchy.
A jak vypadal můj osobní závod? Nejdříve běžná předzávodní rutina. Ve 4:00 budíček, snídaně a několikeré vyprázdnění střev, poloběh na zastávku shuttle busu na start, rozjetí se. Start v 9:10 hod z třetí vlny hned za elitními muži a ženami, kdy se první 4 km jely po širokánské hlavní silnici a nedošlo tak ke zlomení snad jediné hole. Až do prvního mezičasu v Myře (12. km) jsem se držel na chvostu jednoho rychle jedoucího delšího vláčku. Tam se vlak rozdělil na několik skupinek a mně se podařilo propracovat do té čelní, kde jsme se pravidleně v 5 lidech střídali až do Ransäteru (37. km). Tam jsem hořce zjistil, že při takto rychlém závodě, kdy je dobré jet v háku a spolupracovat ve skupinkách jako v cyklistice (foukal nepříjemný boční vítr), je problém si i vytáhnout z kapsičky gel a zkonzumovat jej. 
Rázem jsem ztratil na poslední vagónky vláčku 30 m, které už jsem osamoceně sjet nedokázal. Pak jsem se tedy plácal svým strojovým tempem téměř sám až do Deje (56. km), kde jsem se konečně zapojil do skupiny, která mne dojela. Zde už jsem ale nebyl schopen po individuální jízdě tak aktivně střídat a při občerstvování gelem za Forshagou, cca 20 km před cílem, jsem z vlaku vypadl. Dojel jsem dalšího odpadlíka a společně jsme to dotáhli až 5 km před cíl, kde nás docvakl další rychlovlak, se kterým jsme pak již jen “mohutně” finišovali do cíle.
Je to velice rychlý závod hodně podobný cyklistice (úspora sil při jízdě v háku v těchto rychlostech je už hodně znát), není čas na jídlo, na pití, na nic, musí se pořád intenzivně píchat. V ledvince s vakem na pití s hadičkou mi zůstal z 1,2 litru celý 1 litr, který jsem přivezl do cíle, gely jsem snědl z 6-ti připravených pouze 2. S výsledným časem 4:04 hod, průměrnou rychlostí téměř 22 km/hod a celkovým umístěním na 150. příčce musím být spokojený (v prestižní kategorii dědků jsem byl 27.). Závodu jsem se zúčastnil jako jediný Čech, kromě kameramanů na motorkách. Musím vyzvat holky a kluky v týmu, aby sem příště zajeli zanechat daleko znatelnější českou stopu.
Závod dojelo na 90 km trati v mužské kategorii 298 závodníků, vyhrál jej Max Novak (SWE) v šíleném čase 3:15 hod před Nordlim (NOR) a Nygaardem (NOR). V ženách bojovalo 29 závodnic a v závěrečném sprintu zvítězila Hana Falk (SWE) před Korsgrenovou (SWE) a Johanssonovou (SWE). Velice příjemným zjištěním bylo, že krásná účastnická medaile, kterou získáte po projetí cílem, platí po závodě v mnoha obchodech a podnicích partnerů a fandů závodu jako ceněný slevový kupón. Takže 2 pozávodní Guinnessy a 2 IPA se slevou 25% daly rychle (ale bohužel pouze na chvíli) zapomenout na všechny pozávodní bolesti a byly slavnostní tečkou za 90 km Klarälvsloppetu 2021. Skol!
Covidové okénko:
– cestování z Čech do Švédska a nazpět s platnými bezinfekčními certifikáty není nyní žádný problém, zdrží Vás pouze kontrola certifikátu a pasu po příletu do Švédska a vyplňování příjezdového formuláře po návratu do Čech
– příjemným zjištěním pro nás vousáče bylo, že ve Švédsku se nikde roušky nenosí, viděl jsem je pouze v očkovacím centru
– nepříjemné tedy bylo pouze to, že jsem byl lehce nachlazený, a když jsem si několikráte silně odkašlal, otáčelo se na mne s obavami v očích celé letadlo
Autor článku: Luboš Krejza alias SUNDBY