Jedno z našich tradičních soustředění se odehrává vždy na přelomu srpna a září v Německu u Lužických jezer, která vznikla jako součást rekultivace po těžbě hnědého úhlí.
My jezdíme k největšímu jezeru v Sasku Bälwaldersee, jenž jse zhruba 1,5 hodiny z Liberce a bylo napuštěno v roce 2008. Je zde klidný rodinný kemp a velká písečná pláž slibující nevšední zážitky spolu s bufetem, kde mají speciality jako zapečená brambora s tvarohem nebo půl metrů dlouhý bratwurst. Páteční den jsme věnovali koupání, stavbě stanů, paddlbordingu, in-line bruslím a hlavně prvnímu tréninku na kolečkových lyžích, který byl sice jen na hodinu a půl, ale zato plný intenzity.
Sobotní den byla v plánu velká společná vyjíždka na kolcích kolem jezer, kdy jsme najeli 60 km a cestou domů zachránila některé před jistou hladovou smrtí vyhlášená cukrárna v Uhystu, kde z nás měli velkou radost. Kačka Hlavovová mezitím měla s dětmi velké sportovní dopoledne plné her.
Odpoledne se pak odehrál prestižní a vyhecovaný zápas v plážovém fotbale, kde nakonec vyhrál Kohoutí tým, který využil chybnou rozehrávku táty Fialína na teprve dva roky mladého Václava, jenž už byl v náběhu za obranu a on mu to poslal na paty . . . Do toho se jezero zaplnilo paddlebordy a jezdilo a jezdilo, až nám z toho slunce zapadlo.
Nedělní trénink dětí byl opět plný her a srandy, to dospěláci na kolcích celkem trpěli. Sice toho moc nenajeli, ale zato to bylo plné intenzity o 20 sprinterských úsecích na krev od 100 do 500 metrů. 
A na závěr, aby se neřeklo, nás čekal ještě závod v shorttracku, kdy jsme kroužili všichni dohromady na oválu a každé kolo ten nejslabší odpadl, až tam zůstal kroužit už jen Ondra Marek. Nechyběl samozřejmě ani trénink techniky. Po odpoledním plavání a pádlování už jsme se jen zabalili a vyrazili zpět do svých domovů. Letos nás tu bylo rekordních 43!!! Tak zase za rok u našeho severního moře Skol.