Leošní třetí dostaveníčko dálkových běhů v elitní společnosti Ski Classics jsme si nemohli nechat ujít a tak jsme ve skupině 11 závodníků a 2 servismanů vyrazili do malebného Švýcarska ke Sv. Mořici do oblasti Engadinu. Loni to tu byl masakr kvůli metru nového sněhu během závodu a náhradní trati, takže jsme se letos už těšili na normální originál trasu vedoucí údolím přes zdejší vesničky a na výhledy na okolní panoramata s Berninou v čele.
Přijeli jsme už ve čtvrtek, aby bylo dost času na testování lyží a projetí trati. Krása, jen trochu kosa, že nám zamrzla nafta v autě a dokonce jsme viděli dva zlomené hafany v zatáčce. Samozřejmě jsme testovali všechno co šlo, dělali se s lyžema do rána namísto spánku a ono nám to, jak se již v posledních letech stává pravidlem, zase na závod změnili . . . No nic no, místo snídaně dva pre-sporty od Enervitu, trocha jogy na zahřátí a už jsme si to štrádovali na start. Spousta času zbyla i na řádné rozjetí, kde jsem vymazal z mapy Jörgena Brinka (3x vyhrál Vasák) – on teda asi nevěděl, že už závodíme, a taky jsem pěkně roztáhl plíce díky dýchátku POWERbreathe.
No a pak už nás vypustili. Smečka hladových psů s vrtulníkem nad hlavou. Vybral jsem holé lyže, když už se to teď tak jezdí a píchal pěkně v davu, co to šlo. Takovej trochu větší grupáč. No šlo to až asi na 10 km, kde sem s námořnickou rozvahou prosíravého starce dospěl k závěru, že takhle to dvě a půl hodiny nevydržim a opustil jsem hlavní skupinu spolu i s dalšími šesti odpadlíky. Začalo se střídat a když mě k tomu pustili, tak nás zrovna natáčel TV skůtr od kluků z Čech a tak jsem si říkal, že bych měl hlavně zatnout břicho nebo si mě Čapoun s Píďou budou dobírat celej přenos. No a když byla u konce moje chvíle slávy, tak mi jeden hodnej kluk z Finska říká: „Only two, come on!“ A tak jsme si spolu hezky zapíchali, poctivě se střídali, i si vzájemně strkali do holí, aby nám to z kopce krásně jelo.
Cestou jsme občas někoho ohulili (borce, co to očividně tak trochu přepálili) až jsme se dostali na posledních 10 km do cíle, kde to začalo být docela tvrdé. Sil už moc nezbývalo, břicho mi povadle viselo z kombinézy, hole se bořily, stopa byla zafoukaná a hlavně to bylo kurňa do kopce. Vyslal jsem svýho Huckleberry Finna na zteč a já se rozhodl to nějak dobojovat. Až najednou, na mostku jsem rozpoznal známou shrbenou postavu světového lyžování – Justinu Kowalczyk a tak jsem si vzpomenul na své zlomené srdce a musel jsem ji ještě sfouknout i s dvěma Italama, co se s ní ploužili do cíle. Velká paráda, líbačka za cílem samozřejmě proběhla.
A výsledek? No ty kráso, on se vešel dědek stará do elitní padesátky a vyjel si tak první individuelní bod do Ski Classics. Sakra, co dál? Trénovat nebo bafuňařit? No uvidíme. Každopádně ostatní mi udělali radost, protože jeli taky super a Kačka dokonce byla druhá na poloviční La Pacifice, takže jsme si užili i vyhlášení s pasta paarty. Sakra, ta dcerka v tom kroji, asi příští rok ještě zrychlim, pač by mě hrozně zajímalo, jestli pod tim měla zdrhovačku nebo ne. No a v neděli už jsme se jen vyjeli a hurá domů zregenerovat, za týden frčíme na Marču.
Víkend byl ale ve znamení i dalších slavných závodů. A naši borci se tentokrát rozjeli na všechny strany.
Standa zaznamenal během pár hodin vítězný double, když v pátek večer porazil Di Centu ve finiši Moonlight Classic Marathonu na Seiser Almu a v sobotu urval pro sebe již po šesté Dolomitenlauf Classic Race!
Ani naše minivýprava na Kašperskou 30 nezklamala, hlavně díky Plizimu, který vyhrál sobotní skate následován Pavlem Janečkem a v nedělní klasice byl druhý.
Na dalším prestižním závodě, kterým je Vodohospodářská 30 na Rejvízu, zvítězil dle očekávání náš Jedla. A na dalším tradičním závodě, Krušnohorské 30, byl zase druhý v kategorii Petr Kovář a na poloviční trati třetí Lenka Blažková.
Aby toho nebylo málo, Fanda Landa a Bombis se v Bedřichově zasloužili o to, že ve Skiservisu Mára bude až do příštího ročníku opět viset Zlatý cepín Jizerských hor! A ve štafetě na druhém místě zase bojovali naši Honza Macaj a Milan Kohout, kterému gratulujeme k nejlepšímu času dne!
La Diagonela – 55 km klasicky
47. Jakub Pšenička – 2:36.11,7
50. Marek Pazderský – 2:38.09,0
108. Martin Moravec – 3:09.11,1
112. Martin Batěk – 3:09.44,7
165. Daniel Dziubalo – 3:27.09,9
237. František Dušátko – 3:45.38,2
283. Tomáš Mandát – 3:58.10,7
298. Martin Holub – 4:02.37,5
412. Pavel Sehnal – 5:01.30,8
La Pachifica – 30 km klasicky
2. Kateřina Moravcová – 1:49.03,8
59. Nicole Mertinová – 3:53.24,4
Dolomitenlauf – Classic Race – 42 km
1. Stanislav Řezáč – 1:42.19,0
215. Martin Hrodek – 2:44.50,8
Dolomitenlauf – 42 km skate
2. Klára Moravcová – 1:43.49,6
Südtirol Moonlight Classic – 15 km klasicky
1. Stanislav Řezáč – 36:44,1
(3.) Klára Moravcová – 43:56,6
Kašperská 30 volně
1. Jiří Pliska – 01:25:03
2. Pavel Janeček – 01:25:42
38. Jiří Mareš – 01:50:36
58. (4.) Radka Zelenková – 02:01:23
Kašperská 30 klasicky
2. Jiří Pliska – 01:32:17
5. Pavel Janeček – 01:36:09
39. Michal Roháček – 01:54:59
55. (4.) Radka Zelenková – 01:58:13
60. Václav Novotný – 01:58:40
77. Jiří Mareš – 02:03:12
87. Miroslav Hargaš – 02:05:45
134. Pavel Voldřich – 02:21:27
Krušnohorská 30 klasicky
5. (2.) Petr Kovář – 1:48:20.2
Krušnohorská 15 klasicky
4. (3.) Lenka Blažková – 0:57:10.3
Krušnohorská 15 volně
5. Petr Kovář
Vodohospodářská 30 klasicky
1. Michal Jedlička –
Zlatý cepín – štafeta 3 x 10 klasicky
1. HO Skol (František Landa, Petr Urbánek, Jan Tryzna) – 1:36:49,1
2. Sokol Ruprechtice (Jaroslav Stadtherr, Jan Macaj, Milan Kohout) – 1:37:57,7
