Tak původně mel být vedoucím zájezdu Mára a mě čekalo víkendové dodělávání posledního školního projektu semestru. Mára ale ochořel, a tak bylo rozhodnuto, že pojedem já a PanDan. Tomu se ale asi taky moc nechtělo, a tak si šel raději v pátek ráno po té, co mě s Bohouškem vypakoval do pro mě naprosto neznámých končin, taky lehnout. A tak jsem v Praze nabrala překvapené spolujezdce a vyrazili jsme vstříc městečku „Pašijových her“.
Celou cestu lilo jak z konve, francesco přesto neztrácel optimismus a ještě 200 výškových metrů od startu nás usilovně přesvědčoval, že „to tam neznáme, že tam bude sněhu dost“. A bylo. Sice byl rozpuštěný v kalužích a jen a pouze na místech, kde se dala tušit budoucí trať, přesto jsme si ho šli vyzkoušet. Romik s Michalem vyhodnotili sílu deště jako ideální k tomu jít si sednout na obědovečeři. Další akce, která nás ještě dělila od zakotvení v rodinném penzionu v Bad Kohlgrub, bylo „obyčejné“ vyzvednutí čísel. Strávili jsme tam asi hodinu a v rámci shánění a přehlašování jsme si popovídali snad se všemi z pořadatelského týmu. Kolem osmé už jsme mohli skočit pod peřinu – to jediné rozumné, co se v tomhle počasí dalo.
Domácí se o nás starali jak o vlastní děti. Jak jsme tak při snídani přemýšleli o timingu nadcházejícího dne, pán domu nám přišel oznámit, že sobotní skatový závod se ruší. No, buďme upřímní, trať sice existovala, ale osobně jsem ještě nikdy neviděla hasiče odčerpávat kaluže z louky. Lyže pak zkoušeli jen kluci z Áčka, mázu jsme s Tomasem a Márovou telekonzultací zhodnotili na LF SkiGo zelený, LF SkiGo graphite, Maplus HP1 žlutý a přášek Mapus HOT. Vzhledem k aktuálnímu počasí a stavu trati a dost rozdílné předpovědi to byla celkem sázka do loterie, ale nikdo si na mázu výrazně nestěžoval (nebo si netroufl ?). Na team meetingu tvrdili, že na startu nenechají parkovat vůbec nikoho (dokonce ani pekaře nebo Xtra) a pak spoustu jiných nesmyslů, nicméně aby se na náš tým nezapomínalo, povedlo se mi zaparkovat tak, aby si museli norské týmy přijít říct o uvolnění průjezdu. Plánnovaná véča se nám pro obsazenost evidentně vyhlášené hospůdky změnila z italského labůža na labůžo gnochi bavorských s přídavkem a pak už jen udělat lyže a do peřin.
Ráno jsme nechali Michala Seržanta nemocného na pospas starostlivé paní domácí a na start vyrazili až překvapivě včas. Pedro se také rozhodl nestartovat, a tak nás vyrazil alespoň podpořit do stopy s bidony a gely. Z deseti jsme stoupací vosky mazali jen čtyři a máza byla zvolena Rode Multigrade blue +Rode fast (0- -2°C). Tomasovými slovy: „nečekej, že se v druhým kole odrazíš“.
Minutu před startem nás ještě stihnul Romik pobavit zuřivým hledáním štítku, poctivě zabudovaném ve startovním pytli a mohli jsme vyrazit. Druhá vlna předjela první ještě před startovním výstřelem a všichni jsme se poctivě narovnali pěkně za sebe do jediné projeté stopy. Závod se jel na dvou kolech (původních 50km bylo zkrácených na 42, které měřili 38,1 kilometrů), takže jsme se ani nepodívali ke slavnému Ludvíkovu Linderhof zámku.
I přes Pedrův vychytaný občerstvovací bod na 4 km jsem se u Andrejky na Graswangu sápala už v prvním kole po gelu, nedbajíc ochotného spoluzávodníka, který se mi usilovně německy snažil vysvětlit, žepojedeme spolu a budeme pěkně střídat. Dalším světlým bodem trati byly postupně se kolem míhající zelené kombinézy (Xtra to ale nebyly) a tak se Romik statečně držel první kolo na dohled, zafandili jsme si s Brunem a Honza doktor se mi v náruživé nabídce, že mi bude projíždět stopu, ihned ztratil z dohledu. Postupně se mi ale povedlo ho znovu dojet, i když v druhém kole to ve stopě-nestopě byl celkem boj. Tak jsem ho několik kilometrů otravovala mocným povzbuzováním a pak už to byl jen boj (prohraný) na život a na smrt z velikou Rakošankou.
V cíli jsme se sešli, z velké části spokojení v čele s francescem, který zas trhnul jeden ze svých osobáků a po té, co jsme do výsledků umístili i Bruna, nás Pedro odvezl domů. Tentokrát jsme vynechali Big Mac a vydrželi to až domů na soletkách. A tak nakonec už nezbývá než poděkovat za fajn akci a perfektní a snaživé výsledky!
Ženy
18. Šárka Zelenková 2:22
Muži
52. Tomáš Jakoubek 1:55
100. Martin Moravec 2:03
102. Petr Lukosz 2:03
106. Dalibor Valter 2:03
191. Marek Ondrášek 2:14
264. Karel Švábek 2:20
297. Honza Kalvoda 2:23
349. Roman Malivánek 2:25
643. Petr Souček 2:45
907. Míra Sladkovský 3:01