Po dlouhé vánoční pauze se opět rozjel seriál závodů Ski Classics, tentokráte v Itálii v Dolomitech v okolí Toblachu, kde nás v sobotu čekal 62 km dlouhý Pustertaler ski marathon a v neděli pak Prato Piazza Mountain Challenge na 30 km. Vzhledem k tomu, že nikdo z týmu není profesionál a v ČR není nikde už tři týdný žádný sníh, byli jsme všichni odkázáni trénovat pouze na kolečkových lyžích a v posilovně, navíc nás dost kosí marodka, kdy je dlouhodobě ve stavu nemocných Jiří Pliska a Eva Vrabcová Nývltová. I proto bylo pro nás balzámem na duši, moct si v překrásné oblasti Dolomit zalyžovat na sněhu v krásně vyříznutých stopách v prašanu. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na závod, se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky Štěpánovi, Daliborovi a Jedlovi za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu, při testování i podél trati po oba dva dny. Za krásné fotky a videa pak děkujeme Jiřímu Boškovi.
Sobotní závod se jel v rámci seriálu teprve podruhé, ale už i tak si získal svoji oblibu. Šedesát dva kilometrů v překrásné krajině Dolomit s poměrně jednodušším profilem je ideálním prvním dlouhým závodem sezóny. V holkách potvrdila svoji formu 13. Kája Grohová, která jela celý závod hodně aktivně ve druhé skupině, kde bojovala do posledních metrů o sedmé místo. Velká škoda, chybělo opravdu málo. Anička Marie Hejná nastoupila těsně po nemoci, přesto jela také velmi dobře a ač dojela nakonec jako 32., dlouho bojovala ve skupině o 22. místo.
Mužský závod se pro nás už tak dobře nevyvíjel, neboť Vašek Sedláček i přes výborný start a dobrou poziční práci vybral špatný pár lyží a to ho bohužel stálo lepší umístění, když dojel jako 62. Těsně za ním přijel do cíle 65. Martin Jakš, který prohrál finiš se Standou Řezáčem. Smůlu si vybral Petr Knop, který také dobře odstartoval, ale pak byl sestřelen nějakým soupeřem a přišel dokonce na chvíli i o vázání, což ho vyřadilo z boje o lepší výsledek než 79. místo. Svoji premiéru si ve Ski Classics odbyl 83. Aleš Bohatý, jemuž jistil záda zkušený 99. Pavel Janeček. Hned za ním na 100. místě dojel stále se zlepšující Lukáš Papula, 115. Vašek Fiala, 134. Luboš Krejza, 142. Filip Kahoun, 159. Tadeáš Synek, 165. Jenda Vojík, 216. Kuba Tyl, 265. Jarda Krejčí, 283. Hynek Tyl. Na poloviční trati pak byla 24. Petra Tylová a 75. Matyáš Fanderlík.
V neděli pak čekala na závodníky i servis horská výzva v podobě 30 km dlouhého výjezdu na náhorní planinu Prato Piazza s tím, že posledních 10 km mělo sklon 8%. Kája Grohová se k tomu postavila čelem a zakousla do kopce soupaží, což vzhledem k absenci možnosti tréninku bylo hodně odvážné a Kája to samozřejmě dala a bylo z toho hezké 19. místo. Péťa Hynčicová se soupaží teprve rozjíždí a tak vybrala namazané lyže, které ji dovezly nahoru na 30. místě.
Vašek Sedláček se po sobotě zdravě naštval a pod kopec dojel s hlavní skupinou, pak do toho bušil co to dá a 42. místo je první letošní vlaštovkou v dlouhodobém úsilí. Martin Jakš je excelentní klasik a tak bylo jasné, že mu musíme připravit dobré lyže a těšili jsme na jeho jízdu, která přinesla jeho první body ve Ski Classics za 59. místo, Škoda že není u nás sníh, aby se dala ta klasika na takovýto kopec více potrénovat. Jako 80. dojel nahoru Petr Knop, 82. Aleš Bohatý, 84. Pavel Janeček, 105. Vašek Fiala, 116. Tadeáš Synek a 127. Filip Kahoun.
Ohlasy závodníků a servismanů
Václav Sedláček: „Pro mě je Toblach opravdu ráj na zemi a vzhledem k tomu, že jsem lyžoval v podstatě na posledních závodech před měsícem, jsem byl naprosto šťastný, že stojím na sněhu v tak krásném prostředí. V sobotu jsem bohužel zariskoval s výběrem lyží a, i přes skvělý servis, mi to strašně nejelo, takže jsem bojoval spíš sám se sebou a neprolomil moji letošní smůlu. To se mi konečně podařilo v neděli, kdy jsem se vyhnul všem pádům, lyže jely skvěle, já se držel aktivně v hlavním poli až pod kopec, a pak předjížděl, až do cíle. Vím, že 42. místo není žádná sláva, ale když uvážím, že jezdím jen na kolečkových lyžích nebo trenažeru a udržel světovou špičku, která opravdu lyžuje každý den, tak pro mě to je jako být do TOP10. Zatím nestíhám reagovat na nástupy a dělá mi strašný problém zrychlování v balíku, ale forma určitě půjde na horu není lepší trénink než závod.“
Martin Jakš: „Sobotní závod. Na začátku mi balík ujel, ale vytvořila se mi pak menší skupinka asi šesti závodníků, se kterými jsme bojovali až do cíle. V delším stoupání z Toblachu na Misurinu se mi jelo nejprve dobře, ale pak mi k závěru přece jenom docházely síly, ale naštěstí jsem skupinku udržel do začátku klesání, a tam jsem si trochu orazil a dojel s nimi nakonec až do cíle. Zazávodil jsem si tedy docela dobře i když rezervy jsou stále velké. V neděli v úvodu se mi zase nepodařilo udržet balík, ale opět jsem zůstal ve skupince asi šesti závodníků, se kterými jsme dojeli až pod stoupání na prato piazza. Jel jsem na namazaných lyžích na klasiku, tak jsem se ve stoupání chtěl posunout dopředu, ale i přesto že máza byla výborná, tak nohy úplně ne a nemohl jsem pořádně zabrat, abych se úplně nezahltil. Pár odpadlíků jsem ještě sice předjel, ale posun mohl být větší. Celkově jsem si pěkně zazávodil na pěkných tratích umocněných ideálním počasím a krásnou přírodou. Takže i přes únavu jsou dojmy dobré.“
Petr Knop: „S víkendem v okolí Toblachu nejsem vůbec spokojený. Závod v sobotu jsem rozjel takticky dobře i fyzicky jsem se cítil dobře, bohužel jedna malá nepozornost a pád mě stála důležitý kontakt s vedoucí skupinou. Pokusil jsem se docvaknout do skupiny zpět, ale tušil jsem, že je to marná snaha a závod pro mě skončil. V neděli jsem se rozhodl jít do rizika a jet horskou výzvu na holých lyžích s ohledem na další závody jsem se chtěl adaptovat na jízdu soupaž i v prudkých stoupáních. Bohužel to nebyla dobrá volba a z předchozího dne jsem byl silově unavený natolik, že můj výkon byl špatný.“
Karolína Grohová: „Závod č.1. hodnotím nesmírně pozitivně, jak fantastické lyže, nádherné podmínky, občerstvení, tak i formu. Díky díky všem! Závod č. 2. jsem se rozhodla jet soupaž. Bojovala jsem ze všech sil. Pod kopec se mi jelo krásně, ale bohužel v kopci se projevilo moje tréninkové manko, kvůli nedostatku sněhu v ČR. V těch prudších místech jsem byla jalová. Mám na čem pracovat. I tak moc děkuju za obětavou péči celého teamu. Díky moc, ze závodního víkendu odjíždím nadšená a těším se na Diagonelu.“
Petra Hynčicová: „Závodní víkend byl jedna nádherná zimní pohádka. Člověk se mnohem více těšil na závod, když u nás jsou bohužel tak špatné podmínky, že každý kilometr tady na tratích byl za odměnu. Na nedělní Mountain Challenge jsem se těšila, že se konečně hezky sklouznu na klasice, protože jsem se rozhodla si nechat namazat na závod. Začátek závodu se vyvíjel dobře, až pod kopec se mi jelo hezky, cítila jsem se dobře v soupaži konečně, ale pak přišel kopec a tam byl sníh mnohem vlhčí, tak máza nebyla úplně tutová. Přišla krizička a já nebyla schopná zareagovat na skupinku holek, co mě dojela. Bylo to náročné, ale za ty nádherné výhledy v cíli to stálo. Děkuji moc týmu za jejich péči a kláním se před všemi našimi závodníky, co objeli oba závody. “
Anna Marie Hejná: „Moc krásný a dlouhý závod, překvapil mě můj dobrý pocit při závodě, neměla jsem totiž nic natrénováno na sněhu. Jely jsme s holkama dlouho společně ve skupině a tahaly se, do toho krásné počasí, celkově se mi to moc líbilo. Děkuji za super lyže!“
Aleš Bohatý: „První starty z elitního pole s sebou pro mě přinesly především velké množství závodních zkušeností a utvrzení v dojmu, že je stále na čem pracovat. Pořádně jsem před závody nevěděl, zda-li bude mít můj výkon vůbec nějaký smysl po nedávné nemocenské, ale nakonec oba ze závodů nedopadly úplně tragicky (smích). Mířím samozřejmě mnohem výš než na 80. místa, ale vzhledem ke zmíněným okolnostem a vcelku velké konkurenci mne výsledky nakonec neurazily. Zároveň však ani nenadchly. Sám jsem se necítil nijak extra silný, například v porovnání s prvními závody v Bad Gasteinu. Doufám tedy, že po této stránce se opět najdu a již tuto sezonu budu stoupat ještě o něco výše. Nesmírně oceňuji práci servisu, která naše výsledky podporovala i tento víkend, jak po stránce přípravy lyží, tak po stránce občerstvování během závodů. Také si moc vážím celé této příležitosti, které se mi dostalo, ačkoliv na úkor našeho nemocného Pliziho, štěstí v neštěstí tzv. A samozřejmě se už nemůžu dočkat La Diagonely! Již tuto sobotu ve vašich kinech!“
Marek Pazderský: „Ta krása, co nás v Dolomitech čekala v podobě prašanu, mínusových teplot, tvrdých stop, slunce a výhledů na okolní kopce, dala alespoň na chvíli zapomenout na problémy, které nás v letošní sezóně provází. Pevně věříme, že marodka se bude postupně vyprazdňovat a že zbytek týmu ukáže svoji vnitřní sílu, semkne se a zachrání zatím ne úplně 100% sezónu. Sobotní závod byl z naší servisní pozice podél trasy trochu chaos, kdy jsme kvůli chybě pořadatelů a vlaku nestihli druhou občerstvovačku, ale zbytek klapal na výbornou, mázu jsme měli dobrou, tato podmínka je spíše o lyžích než o voscích. Výzvou byla máza pro 5. klasika z OH Martina Jakše na neděli, což se povedlo, stejně tak jako příprava lyží i pro širší část týmu.“
Seriál Ski Classics pokračuje hned tento víkend ve Švýcarsku tradičním závodem La Diagonela, který je kvůli nezamrzlým jezerům a malému množství sněhu zkrácen na pouhých 48 km, ale za to v teplotách okolo -20°C.
