Kousek za hranicemi se v Jizerkách běhá nenápadný, ve stínu Vasaloppetu schovaný, ale krásný Bieg Piastow, aneb tak trochu polská verze Jizerské 50. A tak na startu najdeme vždy i velkou řadu našich závodníků a závodnic, kterým se navíc většinou i hodně daří.
V pátek se bruslilo 30 km a hned jsme z toho měli pódiová umístění. V ženách dojela 3. Zuzka Kocumová, 4. pak Terezka Matlák.
V sobotu se jel hlavní závod na 50 km, kde jsme brali 2. místo díky Petru Knopovi, 4. byl Kacper Antolec, 6. Michal Sedláček, 11. Honza Maryška při premiéře na 50 km, 45. Míra Hargaš, 69. Jan Tryzna, 82. Jan Horák, 91. Jan Macaj, 99. Jan Parma a 397. Igor Pasker. V ženách pak brala 2. místo výborně jedoucí Kateřina Moravcová.
V neděli vše podtrhl vítězstvím na 25 km Kacper Antolec a 2. místem Terezka Matlák.
Ohlasy závodníků
Zuzana Kocumová: „Bieg Piastow, 30 km volně, nádherný slunečný den, rychlé lyže, a i přes docela velké obavy, v cíli radost ze 3. místa. Ne že bych nechtěla líp, ale po loňském roce, kdy by byla myšlenka na jakýkoliv závod příliš troufalá, vděčnost a spokojenost. Jinak závod i den celý zmatečný – doma zapomenuté hodinky, v autě zapomenuté startovní číslo, na start na poslední chvíli, s pocitem, že minuty boty nějak nesedí – až doma se dvěma velkými puchýři na klenbách po závodě zjistím, že zapomenuté vložky ? Dvakrát vlastní vinou pád, dokonce jsem po zadku přijela do cílové rovinky před všechny diváky… Na trati o něco méně úsměvů i kochání než bych chtěla, proste i obyčejná 30 je na mě ještě pořád docela dlouhá. Ale celkově – radost, jela, přežila, užila!“
Kateřina Moravcová: „Bieg Piastow v Jakuszycích patří mezi mé nejoblíbenější závody. Baví mě hravý profil trati – spousta zatáček, odšlapy, přejezdy ze stopy do stopy, prudší kopečky střídají mírnější a do toho sjezdy, baví mě skvělá atmosféra a organizace. A když se k tomu ještě přidá 2. místo, tak je z toho radost, která v člověku přetrvá ještě několik dní 🙂 Závod pro mě začal trošku divoce, pár minut před startem jsem upadla před toitoikou a rozsekla si zápěstí. Nebyl ale čas to řešit, rozšklebenou ránu jsem skryla do rukavice a soupaž vyrazila do závodu. Poprvé letos jsem se cítila dobře, lyže mi jely pěkně a v závěru jsme se ještě přetahovaly s polskou závodnicí, které jsem nakonec ujela. Krásný zážitek, příští rok zas!“
Michal Sedláček: „Na závod v sousedním Polsku jsem se vrátil po 5 letech z důvodu opakované účasti na Vasáku ve stejném termínu. Start jsem hodně prováhal, protože nezazněl žádný startovní výstřel, ale nějaký výpravčí z nedalekého vlakového nádraží přišel v tichosti odmávat start závodu. Naštěstí jsem se probojoval do čela závodu. Prvních 20km se jelo v poklidu ve větší skupině. Pak už se tempo zvýšilo a skupina se začala redukovat a já jel ostře až do cíle, protože rozestupy byly malé. Bohužel jsme nenaplnili pokyny ředitele abychom s Petrem a Kacperem obsadili kompletní stupně vítězů. Tři soupeři byli proti a odsunuli nás na 2, 4 a 6 místo. Závod se mi moc líbil, není to tak hektické a stresující jako na Vasáku.„
Honza Maryška: „Ze závodu jsem měl trochu strach, jelikož jsem takto dlouhý závod nikdy nejel. Proto jsem byl příjemně překvapen, když jsem se dokázal držet ve vedoucí skupině zhruba až do 30. kilometru. Poté jsem už ale postupně odpadával, ale umístění jsem držel stále stejné. Nakonec z toho bylo, pro mě velmi uspokující, 11. místo (6. místo z Čechů). Za to vděčím i skvěle připraveným lyžím, které v tomto závodě opravdu podržely.“
Tereza Matlák: „Na páteční 30 km skate jsem se těšila nejvíc, o to více mě mrzel hromadný pád hned na startu, kdy mi čelo odejlo. Snažila jsem se sjet první holky a v největším snažení přisel druhy pad. Nakonec z toho bylo 4. misto s vedomim, ze bez padu by byl prostor bojovat o bednu. Sobotni klasicka 50 opet zacala neprijemnym padem a ztraty kontaktu s celem zavodu, na 25 km jsem se rozhodla zavod ukoncit a posetrit sily na nedeli. Nedelni 25 klasiky jsem si naramne uzila. Byla jsem spokojena s tim co jsem na trati nechala a bojovala jsem do poslednich sil, a sama jsem ze sebe byla prekvapena, co ve me je. Odmenou bylo druhe misto za Justynou Kowalczyk.„
Petr Knop: „S mým výkonem na piastu jsem nadprumerne spokojeny, protoze jsem to pojal dobre takticky tak i sily jsem si rozvrhl tak jak bych mel. Nicmene me trochu mrzi, ze jsem si nepohlidal finalni nastup a pote na me uz zbylo „pouze“ druhe misto.„
Další závody nás čekají za 14 dní v Norsku, kde se pojede 54 dlouhý závod Birkenbeinerrennet z Reny do Lillehammeru na počest záchrany krále Hakona Hakonssona s 3,5 kg těžkým batohem, kde samozřejmě nebudeme chybět.
