Norský Birkenbeinerrennet je vyhlášený závod svoji krásou a tvrdostí, zároveň krásnou historií, kdy se na počest záchrany prince Håkona Hakonssona jezdí s 3,5 kg těžkým batohem. Nás se do Norska vypravilo celkem 36 (20 závodníků, 4 servismani a rodinní příslušníci) a to již s předstihem v neděli, aby bylo dostatek času na aklimatizaci a hlavně zkoušení a testování lyží jak na trati, tak na oblíbeném Sjusjoenu. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na závod, se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky Pilcikovi, Karlovi a Bohymu za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu i podél trati, stejně tak všem občerstvovačům.
Na Birkenu je vždy důležité dobře odstartovat a aklimatizovat na rychlé tempo, které se do prvního kopce většinou jede. Zvláště zákeřné je, že ten kopec je opravdu hodně dlouhý. Nám startovalo z elity hned 5 kluků a všichni si vedli moc dobře. Jiří Pliska jezdí ve velké formě a nahoře na prvním kopci byl pevně usazen v první skupině zhruba 30 lidí. V té čtvrté pak byl Petr Knop, který si tak za nás zajel první závod Visma Ski Classics a kousek za ním Michal Sedláček, další dvě skupiny a už bojoval ve svém životním závodě Milan Kohout. Pouze Adam Matouš chyběl, neboť zlomil hůl a zhruba 4 km musel jet do kopce jen s jednou holí. Plizi bohužel v nejprudších pasážích druhého stoupání ze skupiny vypadl, ale udržel se v té druhé a dobojoval to slavného cíle na olympijském stadionu v Lillehammeru na 21. místě s malou ztrátou na čelo (1.v kategorii). Na bodech na 65. místě dojel Petr Knop, 73. Michal Sedláček (2. v kategorii), 105. Milan Kohout (2. v kategorii), 141. Adam Matouš, 179. Aleš Bohatý. V ženách jsme měli na startu bohužel pouze Aničku Marii Hejnou, která si s nelehkou pozicí jedničky poradila dobře a v přetěžké konkurenci vybojovala 51. místo. Výsledky ostatních našich závodníků připravujeme.
Ohlasy závodníků
Jiří Pliska: „Birken nabídl ideální lyžařské podmínky se sluníčkem a teplotou lehce pod nulou a silnou konkurenci posílenou o několik závodníků ze světového poháru. V prvním kopci se nejelo typické vražedné tempo, navíc jsem cítil, že mi parádně jedou lyže a docela v klidu jsem se zabudoval v první skupině. V poslední prudší části kopce přišly nástupy a byl jsem rád, že jsem přes vrchol projel na konci pořád početné skupiny. Na pláních se proti silnému větru jelo v pohodě a všichni šetřili síly do druhého kopce. Tam jsem nedokázal dobře vyjet prudké stojky a zůstal ve druhé skupině ve které jsme si to rozdali o umístění v první dvacítce. I když to o kousek nevyšlo, tak jsem s výsledkem v tomhle těžkém závodě spokojený. Opět musím poděkovat servisu za skvěle připravené lyže a skvělé občerstvení (skoro jako bychom byli domácí) v tak logisticky komplikovaném závodě.“
Petr Knop: „S mým výkonem na Birkenu jsem relativně spokojený, protože jsem viděl výrazné zlepšení od Piastu jak v silovém tak i v taktickém pojetí závodu. Přesto si myslím, že je v mých schopnostech pohybovat se minimálně do 40 místa. Důležité bylo pro mě zažít tempo a obtížnost dálkového běhu na nejvyšší úrovni, protože je to trochu jiný druh závodění než ve světovém poháru.“
Michal Sedláček: „Legendární Birken je z mého pohledu jeden z nejhezčích a hlavně nejspravedlivějších závodů. Už od startu je velmi široká trať, která stoupá dlouhých 13kilometrů a každý může ukázat svou výkonnost. Pak jsou na trati další dva kopce, kde si všichni závodníci sáhnou na dno svých sil. Nelze odpočívat ani ve sjezdech, ty jsou opravdu rychlé (moje maximálka byla 65km/h). Divácká kulisa při průjezdu Sjusjoenem byla neuvěřitelná podobnou atmosféru jsem zažil jako divák na Tour de France, fanoušci povzbuzovali opravdu hlasitě a já si to užíval o to víc, protože jsme zrovna s Petrem táhli ve dvou stopách početnou skupinu. Občerstvení na trati od členů rodin bylo fantastické stejně jako servis lyží. S výsledkem jsem nadmíru spokojen, byl to úžasný závod a moc děkuji za veškerou podporu.“
Adam Matouš: „Závod v kolébce lyžování mě naprosto nadchnul. Přestože se mi nedařilo a musel jsem řešit problémy se zlomenou hůlkou a né moc dobře fungujícím tělem. Mám pocit, že jsem dobře našlápnul do zbytku sezóny a do dalších let tréninku, protože na tomto závodu chci ještě hodně vylepšit. Měl jsem skvělé lyže a na top úrovni byl i servis okolo trati. Děkuji.“
Aleš Bohatý: „Celá zkušenost by se dala shrnout klidně jednou větou “závodit v Norsku byl vždycky jenom hodně pěknej sen”. Abych nezaostal za Pilcikem tak to ale trochu rozvinu. Už jen možnost ze zúčastnit celého zájezdu byla velká pocta. To, že jsem nakonec jel i hlavní závod, to už se snad ani nedá popsat slovy, prostě splněný sen. Před závodem nebyla cítit ani žádná nervozita, jak moc jsem se těšil, ještě k tomu všemu se mi jelo fantasticky, lyže letěly, občerstvovačky ideálně rozvrhnuté, to je pak radost závodit. Že jsem jel až z druhé vlny, to jsem pocítil jen na ztížených podmínkách, ale o to zas lepší trénink. Naopak mě bavilo všechny předjíždět a dojet do cíle skoro na čele 1. vlny, co jsem znovu ocenil, bylo stálé zapojení do servisu před závodem, že jsem opět ani nestihl být nervózní. Opět smekám před dokonalou organizací a synchronizací celého týmu!“
Anička Marie Hejná: „Těžký závod s úžasnou atmosférou, kdy mě hnaly kupředu rychlé lyže. Celkově fajn pocit ze svého výkonu, rozhodně jsem ráda za zvolení namazaných lyží, jely jsme velkou část závodu skupina holek s podobnou výkonností, všechny klasily, a nakonec jsem většinu z nich nechala za sebou. Kolem půlky délky trati máza přestala držet ale lyže klouzaly, tak jsem poměrně plynule přešla na soupaž. Rozhodně hodnotím svůj výkon pozitivně a snad na Are nepojdu.“
Za krásné fotografie děkujeme rodině Sedláčkovic. Další díl seriálu Visma Ski Classics je naplánován příští týden do Švédska, kde se pojede nejdelší závod sezony – Årefjällsloppet na 100 km.
