Devátý závod seriálu Visma Ski Classics nás zavedl do Švédska do oblasi Dalarna na slavný Vasaloppet, který je zároveň nepsaným mistrovstvím světa v dálkových bězích a nejdelším závodem celého seriálu. Je to prostě nejdůležitější závod v roce, kde se chce ukázat každý a podle úspěchu na Vasáku se hodnotí kolikrát celá sezona. Kvůli zajištění kvalitního servisu a řádnému testování tam jezdíme vždy už v pondělí, tedy týden předem. Tentokrát nám to bylo houby platné, neboť se stejně jako poslední rok změnila podmínka na trati až během noci před závodem. Takže nás čekala namísto postele probdělá noc plná testování a přípravy lyží.
Náš tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na závod, se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky patří Štěpánovi Sedláčkovi, Radkovi a Vojtovi.
Vasák se sám o sobě těžký závod a ty letošní podmínky ho ještě přiostřily. Každý, kdo to dojel, zaslouží obdiv a získat letos medaily bylo výrazně těžší než obvykle. Místy beze stopy ve 20 cm prašanu, místy jedna až dvě stopy, místy jen koryto, ale Vasaloppet se prostě nevzdává a bojuje se až do konce. .jpg)
Za nás se s tím nejlépe poprala Kája Grohová, která vybojovala ve velké konkurenci 15. místo a byla druhou Češkou. V mužích si pak životní výsledek zajel Vašek Sedláček, který svým 31. místem potvrdil letošní výbornou formu a i on byl druhým nejlepším Čechem. Na horší lyže tentokráte trochu doplatil Jirka Pliska, ale nevzdal to a bojoval až do konce, což přineslo i tak super výsledek – 42. místo. Třetí do stovky byl ještě Michal Sedláček na 91. místě.
Závod se nám prostě povedl, servis super fungoval, máza se povedla, občerstvení také, i když jsme celou noc před tím dělali lyže a testovali a dva kluci ze 4 občerstvovali na Vasáku poprvé. Výsledky byly super, trochu nás mrzí špatné lyže u Pliziho, Milana i Fandy, kteří by určitě s lepšími lyžemi zajeli lepší výsledky. 
Na druhou stranu nás potěšili Sundby s Jendou, Vojta, Parmič a další samozřejmě také. To, jak si to vyžral při premiéře Fialín se můžete dočíst pod výsledky. Pro mě je důležité, že jsme opět celý týden vystupovali jako jeden tým a doufáme, že se nám podaří udržet se v hodnocení týmů do 15. místa z 34 týmů, nyní stále držíme neuvěřitelnou 11. pozici. Další závod seriálu Visma Ski Classics se koná za tři týdny – opět věhlasný Birkebeinerrennet v Norsku.
Vasaloppet
15. Kája Grohová
103. Míša Maděrová
31. Venca Sedláček
42. Jirka Pliska
91. Mikel Sedláček
237. Milan Kohout
275. Sundby Krejza
295. Jenda Svoboda
573. Fanda Landa
668. Vojta Kačena
680. Vašek Fiala
919. Míra Meier
1418. Honza Parma
1433. Dan Veselý
1445. Romik Malivánek
1812. Radek Meloun
1994. Jarda Krejčí
2002. Přemek Chaloupka
2105. Jaromír Sladkovský
2545. Tomáš Krpec
2880. Jirka Salaba
3155. Petr Lukeš
3953. Igor Pasker
4711. Stanislav Bartůšek
Vašek Fiala a jeho příběh na oprátku:
No tvl. Asi mesic nesnezilo, vsude technickej led. V noci na zavod nakydalo 10-20 cm peri. Start nejak probehl, prvni kilometr pod kopec jeste gut, v nastupu do sjezdovky mi jeden smoula provedl sabraz hole neocekavanou zmenou stylu na stromecek. Ze je debil jsem mu jeste stihnul rict a hbite jsem s jednou o pul metru kratsi take prestoupil do stromecku. Cca za 500m jsem u trati vymenil hul za mistni erar a na konci stoupani jsem od reditele nafasoval muj typ i delku. Jako na premieru sajze zacatek, ale furt dobry… Hrde jsem se snazil probit poradim vys. Lyze jely pekne, bohuzel za dalsich cca 15km jsem ve stoupani vylomil hrot druhy hole. No tvl jsem si rek, ale Vaclave, v ledvince mas chytre nahradni! Po par kilometrech zkusmeho jeti na jeden bodec jsem se rozhod, ze kosicek vymenim, pac skoro kazdy pichnuti slo tou nespojenou perinou az na led a hul podkluzovala. Jak kdyz vezmes tupy hroty do Osecny… Zastavim, nebyla sance ale kosik povolit. Poprosil jsem borce u trati, ale taky s tim nehnul… 
Tak aspon jsem se vychcal, takze ten pitstop k necemu byl. Jedu dal. Asi za dalsich 5km me uz to stvalo, tak zastavim u lidi s termoskou. Bohuzel ani horka voda na hul sroub nepovolila. Navic mi ty dva Vikingove ten kosik na Triac hulce otocily o 90 stupnu. Asi aby to lip jelo, nejak neznaj Swix system a tocili tim druhym dilem… To by se v Norsku asi nestalo…. Silne rozladen a za obcasneho vnitrniho nadavani pokracuju dal. Opet se snazim probit tou jedinou stopou pro 16000 lidi, kterou nam priroda nachystala. Kolem 45.km jsem se uklidnil a zacal situaci brat pokorne, snih tam byl zrovna takovej, ze hulky celkem drzely, resp.jsme to nejak vykompenzoval technicky. Lidi jsem opet predjizdel, lyze jely, jidla bylo dost. 
Na cca 70.km me to zase zacalo srat, jak prirodniho ubyvalo a ledofirn hul nepodrzel. Taky jsem dojed posledni gel. Na 80.km jsem zacal bejt takovej divnej, hul furt horsi, psychika klesala. Na 8km to go mi na zada nekdo hodil zaket. Mnou predjeti souputnici (nekteri dvakrat) mi zacali zhusta ukazovat zada. Z vaku jsem cucal energitak/iontak co to slo,ale taky prave dosel. Cca 5.km do cile, kdy jsem mel hodnotu glykemie asi 2,5, mi servisak Radek jako posledni tymova obcerstvovaci instance podaval gel. Tak jsem se na nej tesil, az mi upad pod nohy. 
Uz to byly jen 4km do cile, prej z kopce. Ty 4km byly ale nejaky cinkly, to merily asi vozraly. Spis tak 20. I Garmin ale hlasil 4km… Kazdopadne z kopce to nebylo urcite. Kazdej brdek byl jak stoupani ze Smedavy… Do cile jsem dojel prositej jak deka, brali me jak formule traktor. Cas 5:48, 681.misto. Cile rozhodne nesplneny, ale dneska si to promijim. Nakonec mam radost, ze jsem to nezabalil uplne.