Nastal závěr března a s ním i finále Ski Classics na dalekém severu v Norsku za polárním kruhem, kde nás čekaly poslední dva závody, kopcovitý Reistadlopet a vlastně ještě kopcovitější a zároveň nejkrásnější závod celé série Summit2Senja. Většina týmu se přesunula i díky pomoci party kameramanů a skůtrařů z Bodo do Bardufossu během úterý, zbytek doletěl z Čech a mohli jsme se tak plně věnovat přípravě na závody s dostatečným předstihem. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára. Speciální díky všem servisákům, zejména pak Kubovi, Pilcikovi, Rosťovi, Thomasovi, Hanně a Haničce za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu, při mnohahodinovém testování i podél trati, kam se muselo pokaždé do vysokých kopců na lyžích. Report mazání najdete zde: Skiservis Mára
Sobotní závod Reistadlopet na 46 km je těžký sám o sobě a vrtochu počasí ho udělaly ještě mnohem těžší. Celý týden totiž vydatně sněžilo a značně se měnilo počasí ohledně teplot, kdy nahoře sněžil prašan a dole i pršelo, navíc to přes noc lehce vymrzalo do prašanu, ale během dne to zase poctivě vlhlo, na den závodu to vypadlo dost podobně. Ráno přimrzlo, pak začalo pršet a během závodu hustě sněžit a tak to vydrželo až do cíle. No radost, stopy zapadané, ty projeté už i umydlené, ve sjezdech bílá tma a pak babo raď, zda namazat či ne a co namazat a jaké lyže vybrat. Společnými silami jsme si s tím nakonec poradili docela dobře, v soupaži silná Hedda Bångman jela na holých a vybojovala výborné 11. místo. Svoji premiéru si na této trati odklasila na mikrech 19. Hanna Fine a 24. dojela s chutí jedoucí Karolína Grohová, 33. Zuzka Škvorová a 37. Dana Chaloupková. V mužích absentoval pro nemoc Thomas Bing, který pomáhal se servisem a tak roli jedničky převzal nakonec 33. Fabián Štoček, který zejména v úvodu závodu byl hodně vidět. Kousek za ním na 37. místě dojel bojovník Vašek Sedláček, 101. Fanda Landa, 135. Přemek Chaloupka, 198. Hynek Tyl, 216. Martin Škvor a 219. Martin Kasa. Své si užili i občerstvovači, neboť museli najezdit hodně km na lyžích a strávit v té slotě několik hodin.
Něděle nám po sobotě připadala všem jako za odměnu. Slunce, krásné výhledy, prašan, teploty kolem -5°C, skoro bezvětří, krásné stopy, všude bílo a nový prašan. Jen servis musel bojovat s posunem času, testováním až ve tři hodiny ráno, nedostupností trati autem, ale nakonec se vše zadařilo. Tento závod Summit2Senja na 60 km je určitě nejkrásnějším z celého seriálu, má hodně kopců, ale i rovin, divokých sjezdů, dech beroucích výhledů a navíc je to prostě poslední závod sezóny, takže se do plnejch, ať se děje, co se děje. V ženách si peklo prožila Hedda Bångman, která jela s velkou chutí, ale 2x během závodu přišla o hůlku a 1x z toho na celých 5 km, což ji odřízlo od možnosti vybojovat ještě lepší než 8. místo, které je ale i tak samozřejmě super výsledkem. Hanna Fine bojuje už od Vasáku se zánětem v ruce a tak jsme se rozhodli ji nakonec do závodu nepostavit, aby se neohrozila její budoucí kariéra. Hanna s námi vesele občerstvovala a vedla si velmi dobře. Pro Káju Grohovou byl takto těžký dvojzávod po dlouhé absenci hodně náročný, ale zabojovala a dojela do cíle na 27. místě. V mužích se v první polovině trati trošku trápil Thomas Bing, ale pak chytl slinu, závěrečný kopec doslova vyletěl a v cíli nás všechny překvapil krásným 18. místem. Fabián Štoček se držel první třetinu závodu stále v první skupině, ta pak bohužel začala cukat s tempem a tak musel bojovat až v té druhé, nakonec z toho vyválčil opět 33. místo. Vašek Sedláček nastupoval do závodu už značně nachlazený, ale je to dříč, nevzdal to a odměnou mu je výborné 42. místo. Fanda Landa si to také užil mnohem více jak sobotu a dojel na 89. místě.
S výsledky v obouch závodech jsme velmi spokojeni, všichni závodníci bojovali, makali až do konce a jejich výsledky jsou určitě hodnotné. Největší radost ale mám z týmového ducha, který se podařilo v závěru sezóny v týmu nastavit a udržet, stejně tak jako touhu vítězit, pracovat na sobě, ale hlavně komunikovat a spolupracovat s ostatními, to je velkou motivací i pro organizační a servisní tým. Celou sezónu jsme jako tým ukončili na 7. místě celkově z 35 týmů jako první neskandinávský tým a z toho máme samozřejmě velkou radost, i když důležitější jsou pro nás samozřejmě jednotlivé výsledky v daných závodech a celková prezentace týmu. Večer nás pak čekala stylová závěrečná párty ve stylu divokého západu a pa ní už se všichni rozletěli domů, servis čekala 3 dny dlouhá cesta kamionem o délce 2.800 km.
Thomas Bing: „What a Season ending, with the most challenging races of the year, by the overall high meters. As usual, the start was extremely fast, I catch a good group and we catching some athletes infront of us. Always in mind, the brutal last uphill. I used the time before, to save some energy by skiing in the group. Really helpful was my really good skies at this moment. When we arrived at the hill, I feel really conformable and decided to attack the group. I was able to go away from them and also catch some other competitors in front of me. With this final I am happy. Overall include this season everything: Lot of up and down, dramatic races, Winnings and emotions. Special the new Team construction is likely, impressive how motivated Athletes and engaged Services improve there self’s, work together and compete on the same level like Skandinavien teams with mutch bigger budget and manpower. After a break I looking forward to the next season.“
Hedda Bångman: „I had some good races up in the north of Norway, I’m very happy with Sundays race where I broke the pole twice and lost a lot of time but kept pushing and managed to finish 8th. Overall I’m very glad over my season and what I have done, it wouldn’t have been possible without the great support I have gotten from the team.„
Fabián Štoček: Reistadløpet – „Po delším přejezdu z Bodø jsme si mohli užít posledních pár dní obklopeni tím, za čím se neustále ženeme – sněhem. A to ještě s polopenzí. Každý den sněžilo nebo pršelo, krásná Hančovina při trénincích nám jen zlepšila náladu. Reistadløpet se po startovním výstřelu pořádně rozjel. Držel jsem si dobrou pozici v pravé stopě, stejně jako minulý rok. Bohužel jsem před sprintem kvůli větru ztratil cenné metry, takže sprint neměl smysl. Na chvíli jsem se ocitl na čele, ale jen pár kilometrů, než jsme zajeli do lesa. Tam jsem se při stoupání začal propadat. Naštěstí jsem se v části Climb znovu rozjel a chytil poměrně rychlou skupinu. V mrazivém dešti jsme dalších 20 km honili první jezdce, jejichž přítomnost prozrazoval zvuk helikoptér. Čekal jsem, že v jednom z posledních kopců přijde krize s křečemi, ale naštěstí se mi to vyhnulo. Nakonec jsem zkusil „narvat“ posledních 5 km a dokázal ještě získat jedno místo. Musím říct, že občerstvování bylo perfektní – klobouk dolů servisu, který v mrazivém dešti kvůli nám ujel i 30 km s batohem na zádech. Summit 2 Senja – Tentokrát jsem se poučil z minulé sezóny – nejel jsem na špici při občerstvení, ale raději se schoval před větrem, který zpomaloval tempo prvních 5 km. Byl jsem až překvapen, s jakým gustem jsem vyjel na první kopec a že jsem dokázal zůstat se skupinou až 5 km po sprintu. Pak přišla tzv. střecha, kterou jsme přejeli doslova turistickým tempem. Následně se začalo hrát na „dopouštění harmoniky“ – a já hrál na špatné nástroje, takže mě skupina vyřadila. Dalších 10 km jsem jel sám a částečně bojoval proti větru, než mě ve sjezdu dojela skupina s Thomasem a Nygardem. Chvíli mi trvalo přizpůsobit se novému tempu, ale nakonec jsem se udržel a z kopců jsme se spouštěli hlava nehlava. Na začátku posledního stoupání, tedy 10 km do cíle, jsem se podíval na další „střechu“ a jen nevěřícně žasnul. Thomas mi na tomto úseku ujel asi o 3 minuty, a tak jsem mu v cíli smeknul Hančin kovbojský klobouk a symbolicky hodil vidle do sena – pro tuto sezónu hotovo.“
Hanna Fine: „The conditions were difficult on Saturday. I’m happy with my race on Saturday. For once I didn’t lose any places at the end of the race, so that’s great. I didn’t do the race on Sunday because I’ve had a wrist injury since the vasaloppet. And it’s too much to do two races in one weekend. So I was happy to help my mates on Sunday by donating the drinks.“
Václav Sedláček: „Zakončení sezóny na Raistadu a S2S, a tyto 2 brutální závody jsou pro mě vždycky to nejkrásnější, co může člověk zažít a krásná tečka za sezonou (S2S je můj nejoblíbenější závod a vždycky nejvíc spojený s Plizim). Trochu mě mrzí, že večer před závodem mě začalo bolet v krku a začala rýma, takže v sobotu jsem pořádně nemohl dýchat (jak kdybych měl v krku příklopku) a v neděli jsem musel k tomu utírat litry sople do kombinézy. Ale úsilí servisáků, pro které je tento 72hodinový maraton nespaní, mazání a občerstvování naprostou ukázkou absolutního sebeobětování mě nabudilo ještě víc. Oba závody jsem byl na začátku strašně marnej, ale postupně se vždycky tělo rozhýbalo a konec závodu je vždycky, až za cílovou čárou. Výsledky beru všemi 10, lyže byly super a počasí perfektní. Díky za vše týme, teď se dám trochu do kupy a je na čase plánovat a začít trénovat na moji poslední zavodní sezónu 💪.“
Karolína Grohová: „čekáme na vyjádření“
Díky všem našim partnerům: @edecko_cz @vltavafund @craft.cz.sk @tgdrives @skiservismara @lillsport @sinop.cz @energamo @fischerczech @swixcz @madshus1906 @kaestleski @coxacarry @sponserfood.cz @starskiwax @rex_vosky_cz @bosa_fotograf @inkospor.cz.sk @haakonsport @fly4sport.cz @usmutnych117 @jizerskamagistrala @skiclassicsofficial @jiz50 @stopaprozivot @BoBoloppet @skiroll_classics @bezkynet
