Jeden z nejdůležitějších závodů roku máme za sebou, domácí Jizerská 50 je pro nás vždy srdeční záležitostí a doufáme, že jsme se těmito výsledky odrazili k lepším výsledkům v druhé polovině této zatím ne úplně ideální sezóně. Během víkendu za nás závodilo přes 80 závodníků, což je nádhera, která nás těší nejvíce. A k tomu už od středy připravovalo zhruba 10 lidí v podstatě nonstop všem lyže a další řada dobrovolníků vyrazila v dešti za nočních hodin k trati, aby mohla ty nejlepší občerstvit a poctivě zůstat u trati, dokud jim nedojde pití i pro ostatní členy týmu. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na jednotlivé závody se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky servisákům Pilzikovi,Vojtovi a Vojtovi, Štěpánovi, Jedlovi, Daliborovi, Karlovi, Haničce a všem ze Skiservisu Mára za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu, na Dolfinu, na stadionu, při testování i podél trati.

Ve čtvrtek se jela novinka, závod bruslením na 17,5 km a také tradiční závod na 30 km. Tradičně jsme měli silné zastoupení a hned jsme slavili dvě pódiová umístění. Na trati 17,5 km vyhrála (ač nemocná) Zuzka Kocumová, 56. (1.) byla Dana Chaloupková, v mužích pak 9. (2.) Přemek Chaloupka. Na trati 30 km pak letěla po trati až k 2. místu Terezka Matlák, 16. Hana Chaloupková, 17. Petra Fialová. V mužích pak jako 4. dojel Vojta Prášil, 32. Honza Votruba, 53. Michal Černohorský, 235. Viktor Chaloupka.

V pátek byly dětské závody, kde jelo spousta našich mladých členů, odpoledne firemní štafety, kde také spoustu našich závodníků zaznamenalo dílčí úspěchy a večer pak přišel na řadu sprint. Z kvalifikace sice nepostoupili Luboš Jilich a Aleš Bohatý, ale jinak postoupily obě holky do semifinále, kde bohužel měly vzájemný pád Karolína Grohová i Petra Hynčicová a kvůli tomu jim těsně unikl postup do finále. V mužích vypadl v semifinále Kacper Antolec, ale do finále přesvědčivým způsobem postoupil Adam Matouš, který následně ve finále obsadil velmi kvalitní 7. místo jako nejlepší z Čechů. Večer pak ještě proběhlo slavnostní zahájení a vzpomínkový akt za 15 horolezců, kteří zahynuli při zemětřesení v Peru roku 1970 pod Huascaránem. V rámci toho proběhl závod historických lyžníků na 300 metrů, kde kraloval Mára Pazderský, který zároveň o chvíli později vyhrál i soutěž na skokanském můstku za nejdelší a zároveň stylově nejlépe provedený skok.

V sobotu byla na pořadí dne Jizerská 25, kde se nám opět dařilo a přinesla nám hned dvě pódia. V ženách proletěla tradičně na 2. místě trať Terka Matlák, 5. Zuzka Jirková, 39. Markéta Bischofová, 42. (5.) Petra Tylová, 52. Magdaléna Krejzová, 121. (1.) Hanka Tryznová. V mužích pak jako 3. dojel Adam Matouš, 5. Honza Maryška, 12. Honza Votruba, 24. Ondra Valter.

Nedělní závod na 50 km se letos stal pro mnohé peklem, ať už kvůli špatným lyžím, rozjeté stopě, pomalému sněhu, bořícím se holím, které se lámaly na počkání, mlhou, deštěm, prostě závod se vším všudy. Servis makal celou noc, od večera od 17 testoval a jezdil po Jizerkách, ráno pak ještě občerstvoval a naši závodníci bojovali jako lvy, někteří měli smůlu na lyže, ale i tak z toho byly letošní nejpovedenější výsledky a máme velkou radost. No znáte nějaký jiný tým, co má 7 holek v první 50 a 11 kluků v první 100? V ženách nechala tradičně na trati svoje srdíčko 16. Kája Grohová, 26. Petra Hynčicová, 29. Anička Marie Hejná, 35. Kačka Moravcová, 38. Jitka Landová, 44. Míša Maděrová, 50. (1.) Heidy Suchánková, 54. Klára Masnicová, 70. Adéla Valterová, 82. Erika Kohoutová, 90. Markéta Chyňavová, 100. Kateřina Zárybnická, 124. Eliška Hujerová, 153. Dana Chaloupková. V mužích nám všem i sobě udělal 30. Vašek Sedláček, 42. Martin Jakš, 54. Kacper Antolec, 55. Petr Knop, 56. Jiří Pliska, 63. Pavel Janeček, 69. Michal Sedláček, 78. Lukáš Papula, 80. Aleš Bohatý, 81. Milan Kohout, 102. Fanda Landa, 109. Míra Meier, 111. Václav Fiala, 117. Petr Kovář, 151. Míra Hargaš, 162. Jan Macaj, 178. Jan Tryzna, 197. Jan Majer, 209. Jan Parma, 226. Jiří Váňa, 265. Filip Kahoun, 274. Jenda Vojík, 303. Jiří Mareš, 312. Přemek Chaloupka, 373. Ivo Novák, 382. Tadeáš Synek, 401. Martin Papula, 404. Vojta Staněk, 462. Viktor Kotlán, 500. Jan Tandler, 547. Jarda Krejčí, 551. Hynek Tyl, 559. Tomáš Krpec, 583. Martin Cvik, 871. Matyáš Fanderlík, 884. Tomáš Coufal, 904. Tomáš Bischof, 10013. Jaromír Sladkovský, 1673. Tomáš Pektor, 1803. Vít Kocián, 1942. Michal Kulík

Ohlasy závodníků

Václav Sedláček: „Smekám před klukama ze servisu, kteří dělali co mohli a v tom hrozném počasí pro nás připravili výborné lyže. Samozřejmě děkuji i všem občerstvovačům, bez kterých bychom prostě závod nezvládli. Dál gratuluji všem týmovým závodníkům a klobouk dolů před Jirkou Pliskou, který se po 2 měsících marodění odhodlal bojovat a snažil se tam nechat všechno. Za mě konečně prolomená smůla a satisfakce za tu dřinu, kterou tomu dáváme a obětujeme. I když se mi to v tom zvláštním sněhu na druhou polovinu závodu zpomalilo a nebyl jsem schopný z kopce udržet svou skupinu, tělo konečně fungovalo jak mělo a přesně takhle si představuji svoje závodění. Ten pocit, když si do kopce člověk dělá co chce s lidmi jako Thele, Northug, apod. se nedá popsat. Jedeme dál a čekají nás 4 závody na severu, na které se těším ze všeho nejvíc.“

Petr Knop: „Jizerskou 50 bych zhodnotil na takový lepší průměr, protože pokud vezmu svůj pocit z jízdy, když jsem musel přemlouvat tělo aby jelo rychle a podmínky, které mi nehráli úplně do karet tak byl výsledek pěkný. Nicméně mě trochu mrzí, že se skupina rozdělila hodně rychle po startu a nebyla možnost se více otrkat v přední skupině..“

Petra Hynčicová: „Jizerská 50 byla vždycky můj velký cíl, odmalička jsem obdivovala všechny, co to kdy jeli. Měla jsem z toho ale dost velký respekt, protože v soupaži jsem přeci jen pořád začátečník. Nakonec to byla ještě větší bolest, než jsem si myslela ? Jsem ale ráda, že jsem si zase posunula limity dále a že se přibližuju pomalu k lepším výsledkům. Děkuji moc servisu a všem, co nás občerstvovali za obětavost v tomhle počasí!“ 

Jiří Pliska: „Jsem moc rád, že jsem byl na startu i v cíli našeho milovaného domácího závodu. Mrzí mě, že jsem se všech obětavým servisákům, občerstvovačům a kamarádům u trati neodvděčil kvalítním výkonem. Nečekal jsem zázraky, ale ani takovou slabotu. Doufám, že příště to bude lepší, ale vidím, že cesta k slušné formě bude asi dost dlouhá. Tak moc děkuji za servis a podporu a snad to bude už jen lepší.„

Anička Marie Hejná: „Letošní Jizerská 50 byla opravdu náročná. Lyže se extrémně bořily a bylo často lepší jet mimo stopu. I přes to, že mi den před závodem vystřelovala bolest od zad ke krku, zvládla jsem závod dobře. Celkově se už začínám cítit rozzávoděná.“

Michal Sedláček: „Závod byl velmi těžký, složitá podmínka pro všechny závodníky stejná. Hole se bořily jako lavinové sondy. Některé slavné závodníky to zlomilo tak, že závod nedokončili nebo jeli nepovolenou technikou. Bylo to opravdu náročné na morálku, trpělivě vytahovat bořící se hole a aspoň trochu se posouvat vpřed. Příroda nám připravila tuto podmínku a všichni se s ní museli vypořádat. Příště bude podmínka určitě lepší. Můj výkon byl lepší než na „Marče“ a to pro mě bylo důležité. Děkuji za skvělou podporu a povzbuzování na trati.“

Martin Jakš: „Tentokrát se mi poštěstilo se hned po startu protáhnout dopředu. Bohužel jsem se krátce potom opět zase začal propadat a chvíli jsem se nemohl srovnat s měkčí podmínkou. Postupně jsem si ale zvykl a bojoval jsem v různých skupinkách a nakonec jsem si zase dobře zazávodil a jsem rád, že jsem se výsledkově zase trochu posunul.“

Aleš Bohatý: „Pro mě historicky zatím nejtěžší závod. I přes veškerou snahu a pocit dobrého naladění na závod jsem sám sebe zklamal a výsledek je pro mě neuspokojivý. O to víc to mrzí, když jde o tak velký závod doma. I přes všechny útrapy na trati a vědomí, že už v podstatě na 10. kilometru je jakákoliv šance na dobrý výsledek ta tam, jsem se úplně nezlomil a závod alespoň dokončil. V druhé půlce závodu hodně podržely lyže, takže velké díky celému servisnímu týmu, samozřejmě i za občerstvování. Vím, že mám stále dost času a je co zlepšovat, ale vždycky jsem měl o sobě mínění, že jsem docela univerzální typ závodníka a umím se poprat s jakoukoliv podmínkou. Nejsem. Prozatím.“

Kateřina Moravcová: „Jizerská 50 2023: Sháním košíčky na hole velké jako dezertní talíře 🙂 Po nádherném mrazivém týdnu nevěstila změna počasí na závodní neděli nic dobrého- oteplení, déšť a otazník, jak to bude na trati vypadat. Vzhledem k tomu, že mám letos natrénováno méně, než bych si přála, byla jsem přikloněna variantě nechat si namazat na stoupání. Kluci v servisu mi nakonec perfektně připravili lyže, ale na soupaž, prý, že to dám a pojede to rychleji 🙂 Máza byla skutečně dobrá (děkuji!), dala jsem to, ale byl to boj sama se sebou. Měkký promočený sníh byl pomalý, tam, kde se běžně dá jet ve vajíčku, bylo třeba píchat. Hlavně se ale celou trať neskutečně bořily hole – trochu, víc, nebo třeba taky až do poloviny své délky – což je při soupaži dost problém. Neustále jsem hledala ne stopu, která bude nejrychlejší, ale takovou, vedle které se hole boří nejméně. Jestli mě spolu s elitními muži někdo natočil v prudkém stoupání na Smědavu, bude se ještě dlouho smát, zřejmě jsme vypadali jako skupina nešťastných lavinových záchranářů bodající své sondy hluboko pod povrch. Náladu mi vždy zvedli týmoví kamarádi, kteří nás s úsměvem a povzbuzením cestou občerstvovali. Svůj výsledek hodnotím smíšeně, na jednu stranu jsem ráda, že jsem se s podmínkou a soupaží poprala, na druhou stranu bych si přála být o pár minut rychlejší. Letošní ročník byl skutečně těžký a smekám před všemi, kteří statečně bojovali až do cíle!„

Tereza Matlák: „Mám ráda skatovací závody a Bedřichovskou 30tku obzvlášť. V duchu jsem si přála, aby to cinklo, ale tím, že už cíleně netrénuju, jen učím na stadionu nebo se jedu projet na malé kolo, byla jsem z toho taková rozpačitá. O to více mě potěšilo jak to dopadlo. Obrovskou zásluhu na tom měli právě skvěle připravené lyže, to bylo v tomto víkendu klíčové. Stejný scénář se opakoval i v sobotu na JIZ25, kde mi Adélka odjela hned na startu a tak jsem celou trať jela sama. Uvidíme co nám přinese příští rok.“

Dalibor Valter (servis): „I když byl můj příspěvek k výkonu servisu tentokrát z rodinných důvodů značně omezený, přesto jsme s Ondrou vstávali v neděli před pátou a v sedm vyráželi z Bedřichova v dešti na Rozmezí. Tam jsme, stále v dešti, stáli hodinu a rozdali dvě velké flašky jonťáku všem týmákům, kteří se tam objevili. Pak jsme se přesunuli na Knajpu, kde jsme pokračovali s dalšími třemi lahvemi a nepočítaně gely. Protože jsme čekali na Áďu, zůstali jsme na Knajpě i potom, co nám všechno pití došlo a všechny zelené kombinézy jsme aspoň povzbuzovali. Po návratu na stadion bylo super se se spoustou unavených, ale vesměs spokojených lidí potkat a poslechnout si zážitky z trati. Je milou tradicí našeho týmu, že bez ohledu na to, jestli se nám servis povede, nebo něco zvořem, nám po závodě všichni poděkují. I kdyby to bylo jen ze slušnosti, je to milé. Ani největší hvězdy v týmu na to nikdy nezapomenou.“

Seriál Ski Classics pokračuje už tento víkend ve Švédsku dvojzávodem na Grönklitu, kde se jede nejdříve v sobotu 50 km dlouhá trať a v neděli se pak pojede časovka na 12 km do kopce.