Marcialonga – sedmý závod Ski Classics + Nightlightmarathon + Jilemnická 50

0
645

Páta zastávka letošního ročníku Ski Classics nás zavedla do Itálie do údolí Val di Fiemme na první grandslam sezóny – slavnou Marcialongu. Na závody jsme se přesunuli ve čtvrtek během dne a bydlení jsme našli kousek od cíle u obce Cavallese. Tradiční partner servisu je Skiservis Mára, pro který to opět nebylo vůbec jednoduché se s novým způsobem mazání poprat. Měli jsme znovu štěstí a máza se opět povedla – speciální díky všem servisákům, zejména pak Pilzikovi, Daliborovi, Karlovi, Fandovi a Haničce za obětavý a velmi dlouhý servis v kamionu, při testování i podél trati. Report mazání najdete zde: Skiservis Mára

Předpověď na závod a stav trati se měnily častěji než dámské ponožky a náš servisní tým jen testoval a testoval a když měl na chvilku volno, tak zase testoval. Samotný závod byl pekelně rychlý a krásný a hodně v něm záleželo, jaké měl kdo lyže. Nešlo ani tak o vosk, ale o správně zvolenou strukturu a vhodně vybranou lyži. Jak jsme si v posledních závodech už zvykli, tak se jelo brutální tempo od začátku až do konce. První velké dělení nastalo při průjezdem Soragy a návratu na start, kde se elitní skupina potrhala na několik menších skupin i kvůli několika hromadným pádům. Thomas Bink zůstal zavřený až v té čtvrté a do Predazza přijel ve druhé skupině se ztrátou 45 vteřin, což vypadalo jako neřešitelný problém, zvláště když hlavní skupina před ním stíhala únik. Nicméně za to Thomas vzal a spolu s dvěma dalšími borci se dokázal na čelo dotáhnout. To ho bohužel stálo hodně sil a v závěrečným výjezdu na Cascatu už neměl kde brát. Přesto ještě zabojoval a neuvěřitelným sedmým místem udržel i karmínový dres nejlepšího vrchaře seriálu. Vašek Sedláček se do toho také pořádně obul a bojoval ze všech sil jako lev, což pro něj přineslo 78. místo. Jako 137. dojel Milan Kohout, 460. Milan Bernkopf, 612. Vojtěch Kačena, 635. Tadeáš Synek, 795. Tomáš Krpec, 806. Jan Votruba, 893. Jan Vojík, 1471. Radek Tyl, 1570. Petr Lukeš, 1905. Filip Coufal, 2053. Jaroslav Chalupský, 2536. Michal Čech, 2540. Pavel Chyňava, 3020. Michal Kulík.

V ženách jsme měli trošku smůlu, neboť už podruhé v letošní sezóně jela Kája Grohová na špatných lyžích v kombinaci se špatnou strukturou. Na problému pracujeme a snad už se to nebude opakovat. Kája i tak jela plný plyn až do cíle a v silné konkurenci ji to dalo na 36. místo. Hned za ní dojela Petra Hynčicová, která tak potvrdila svoji stoupající formu. Laura stichling měla stejný problém jako Kája Grohová a také se bohužel celým závodem protrápila na 54. místě. 280. pak dojela Markéta Chyňavová při své premiéře v tomto závodě.

Thomas Bing:Like every year Marcialonga adventure. You never now what’s happening. This year I lost the leading group because of a crash in front of me by KM 30. Because of overteam-team working we are able to close the gape in the last moment before the climb started. But 35 km of hard work take notes in my arms and so the last climb feels never ending. I trying to push as hard as possible and cross the line happy and complete out of feels in my arms.

Kája Grohová:Byla jsem motivovaná prolomit prokletí Marči z předchozích let, ale úplně se mi podařilo. Nezvolila jsem vhodné lyže, očekávala jsem, že podmínka bude ledovatější namísto velmi vysušené „soli“ z umělého sněhu. Lyže mě limitovaly v kvalitním výkonu, zároveň je to pro mě skvělá motivace do Jizerky si spravit chuť. Díky všem teame, odvedli jste skvělou práci!!!! Bylo to báječný! Děkuji Márovi, servisu, občerstvovačům, Haničče a za to, že jste mi vyšli vstříc s pozdějším odjezdem. Díky!!

Vašek Sedláček:Marča 2024 (a každý jiný závod): Borci, kteří toho v životě dokázali, jako málo kdo a nikde se tím nechlubí-Hanička Klapalová-Plisková, Karel Švábek, Dalibor Valter, Fanda Landa, Petr Pilz, v čele s hlavním bláznem a sportovním ředitelem Márou Pazderským, Thomasovi rodiče, a další. Skromní servisáci, kteří ve vlastním volnu a za žádnou odměnu (poděkování závodníků a pohled na to, že jsou spokojení v cíli), jsou od čtvrtka do neděle zavření v kamionu nebo v lyžárně (i když je jarní alpské luxusní počasí). Čtvrtek-nachystat po 10 hodinách v autě lyže na test do noci. Pátek-od 5 hod. na nohách jezdit do zblbnutí po trati a testovat vosky a struktury, honem něco do sebe v mezičase hodit a už zase dělat lyže (buď hobíkům závodky nebo závoďákům testovky), a v noci jít honem zalehnout. Sobota-od 6hod. na lyžích opět testování a najíždění 40km, mezitím honem pro čísla, pořešit tým meeting, dodělávat závodky pro hobíky, s elitou vyřešit občerstvění a celou noc ještě testovat. Nedělní závod (Marča=1. MS v dálkových bězích) – udělat závodky pro elitu, ráno honem dochystat občerstvení (vyznat se co kdo chce a kde), kontrola náhradních holí, dovést závodníky na start a rozdat lyže. Marča v 8:00 start servisu (ne jen závodníků, kteří si to užívají)-na všech občerstvovačkách stát s náhradními holemi a podávat pití (celou dobu se stresovat, jestli nám to jede), závody Formule 1 a stihnout přejet na další stanoviště (protože se jede tempem skoro 30km/hod), dávat do toho i gely, zahřívat pití, podávat bidony s hadičkou, koukat na přenos (jestli je všechno ok a volat si mezi sebou), povzbuzovat až do cíle závodníky, kteří když protnou cílovou čáru, SERVISÁCI si můžou oddechnout. Oddechnout?-honem něco pojíst a zase do zblbnutí udělat lyže po závodě, všechno uklidit, naházet věci do tašky a řídit auto 10hodin domů, protože musí další den do práce a rádi by viděli aspoň 5min. své manželky a děti. KLUCI A HOLKY-DÍKY VÁM Z CELÉHO SRDCE ZA TO JACÍ JSTE A CO PRO NÁS DĚLÁTE.

Michal Kulík:Myslím, že z toho krásného nedělního dne v údolích Val di Fassa a Val di Fiemme musel mít radost každý, kdo byl přitom. Ať na lyžích nebo podél trati Marcialongy. Nádhera. Slunce, zmrzlý sníh, hluční a veselí fanoušci podél trati na loukách, na terasách hospůdek či balkonů vesnických domů, vůně kávy (a všech jiných dobrot), zkrátka oslava života italským způsobem. Ta energie tam jde do Vás sama! Slovy hobíka, po takovém zážitku je celkem jedno jestli vám jedou trochu více nebo méně lyže z kopce, jestli se zdržíte někde v návalu lyžařů ať ve směru dolu před sjezdy nebo před „stojkama“, kde vám hlava (nám obyčejným hobíkům) nebere jak to ti vpředu „vybouchaj“ nahoru rychle a bez váhání. Jak říká Mára, kdo nejel Vasák nemůže do lyžařského nebe. Ale mám pocit, že v neděli jsem již v Itálii v nebi lyžoval…..

Petra Hynčicová:Po posledním nevydařeném závodě jsem měla trochu strach, jak na tom jsem, ale Marcialonga nezklamala. Pro mě je to nejlepší a nejzábavnější závod Ski Classics! V první části trati jsem měla spíše trochu pomalejší lyže, ale jakmile jsem se otočila do sjezdu, tak začaly letět. Přišly hravé sjezdy, zatáčky, průjezdy městem a já se musela celou dobu usmívat, jak moc mě to bavilo! V závěrečných kilometrech jsme se sjely ještě s Kájou a před ní musím smeknout, jakým stylem vyjela závěrečný kopec. Moc děkuji servisu za lyže a perfektní občerstvování na trati!

Milan Kohout:Závod jsem startoval z první vlny, kde nás bylo pouze 60. Místo jisté, žádné čekání ve frontě. Skoro lepší než z elity. 5 minut před námi startovaly holky, takže motivace byla. Trvalo mi, než jsem se dostal do závodního tempa. Prodělané virózy udělaly své. Když jsem míjel Káju, tak jsem jí chtěl kousek potáhnout. Bohužel její lyže to vůbec neumožnily. Na otočku to byla dřina. Pak se jelo v menším vláčku až do cíle. Párkrát jsem se pokusil nastoupit a dojet další vlak, ale nepovedlo se. Zamrzl mi vak, a tak mne občerstvovači z týmu zachránili. Díky Haničce jsem nemusel vláčet vodu do cíle a mohl bidon pohodlně odhodit. Jet na dlouhých lyžích a s nízkými botami byla blbost. Lepil jsem každou zatáčku. Nicméně jsem nelehnul a lyže byly připravené skvěle. Ještě jednou díky servisu. V závěru mi to jelo tak, že jsem si mohl odpočinout před Cascatou, a pak si ji pořádně užít. Na hobíka dobrý.

Před závodem jsme se hodně báli podmínek a toho, jak se popasujeme s mázou, což se nám nakonec povedlo, plán udělat to na poslední 2/3 závodu se povedl a i díky tomu se podařilo Thomasovi vrátit do čela závodu a zajet takový vynikající výsledek. Testeři nakonec najezdili okolo 120 km! Mrzí nás chyba u Káji a Laury, kde se kvůli lyžím nedalo prodat na trati to, na co holky mají natrénováno. Takže domů do Čech se vracíme spokojeni jen na 50%, mohlo to být prostě ještě lepší. Nyní máme týden na trénink a mobilizaci všech sil, neboť nás čeká hned další z vrcholů letošní sezóny, domácí Jizerská 50, na které chceme být opět vidět.

V Čechách se tento víkend také závodilo a my jsme byli všude hodně vidět. Na Jilemnické 50 vyhrála Anička Marie Hejná, třetí byla Míša Maděrová, 7. Martin Tuček. V Bedřichově se pak jel Nightlightmarathon, v pátek bruslením vyhrál dlouhou trať Petr Knop před Vojtou Prášilem, 7. Adam Matouš, 22. Jan Tandler, 24. Jan Macaj, v ženách byla 3. Míša Maděrová. Na 17,5 km dlouhé trati byl 3. Honza Maryška, 29. Přemysl Chaloupka, v ženách vyhrála Kačka Moravcová, 5. Hana Chaloupková, 8. Dana Chaloupková. V sobotu večer se jel hlavní závod na 30 km klasicky, kde opět vyhrál Petr Knop před Alešem Bohatým a Honzou Maryškou, 5. Michal Sedláček, 8. Šimon Maidl, 20. Kuba Cihlář, 33. Jan Tandler, v ženách vyhrála Zuzka Kocumová. Na poloviční trati pak byl 2. Tomáš Jakoubek, 4. Přemek Chaloupka, 16. Michal Roháček, 39. Luboš Jilich, v ženách vyhrála Kateřina Moravcová, 8. Dana Chaloupková, na trati 10 km pak byl 6. Matyáš Fanderlík a v ženách vyhrála Eliška Hujerová.

#rideforplizi

Díky všem našim partnerům: @edecko_cz @silvini_sportswear @fischerczech @madshus1906 @swixcz @skiservismara @sinop.cz energamocz @coxacarry @sponserfood.cz @haakonsport @fly4sport.cz @blizeyewear @autoservisflider @usmutnych117 @osswald @jizerskamagistrala @obecbedrichov @dolfin_cafebar @skiclassicsofficial @jiz50@skitour_cz @stopaprozivot @boboloppet @skiroll_classics