Letošní druhé soustředění nás zavedlo k východním sousedům na Slovensko a kolo jsme tentokráte vyměnili za botasky. Čekal nás totiž pětidenní přeběh Malé a Velké Fatry. Ajda nám dělal zásobovače, díky čemuž jsme si to mohli užít nalehko, jen s pitím, vestou a sváčou, spaní a jídlo jsme měli zajištěné na místních chatách.
První etapa začínala v rodišti Jánošíka – obci Terchová, odkud jsme začali pozvolna nastoupávat za pomocí lávek a žebříků skrze Dolné a Horné Diery až na Malý a následně i velký Rozsutec – 1.609 m n.m., který nám dal nebývale zabrat. Tím jsme se dostali na hlavní hřeben Malé Fatry a pokračovali přes Stoh až na Poluďňový Grúň, odkud jsme už jen seběhli na chatu na Grúni, kam nám zatím Ajda donesl na zádech věci. Etapa měřila 19 km a nastoupali jsme při ní 1.860 metrů.
Druhý den nás hned na úvod čekal strmý výšvih zpět na hřeben, který nám okořenila noční bouřka, jenž z jílu vytvořila luxusně smekavé bahno, takže nebyla nouze o vtipné chvilky. Následoval překrásný a nekonečný hřebínek s několika významnými vrcholy jako byl Chleb, nejvyšší vrchol celého přeběhu Velký Kriváň 1.709 m n.m., Pekelník, Malý Kriváň, Stratenec a Suchý, ze kterého jsme už jen sbíhali dolů k hradu Strečno. Celkem to dalo 23 km s 1.700 m nastoupanými. Následovala regenerace v minerálních pramenech v Rojkovské travertinové kopě.
Třetí den bývá krizový a nám tak trochu pomohl déšt. Po snídani „v trávě“ jsme kvůli velkému nečasu a také nadměrnému výskytu medvědů na původně naplánované trase, zkrátili etapu o dva kopečky a přeběh již Velké Fatry započali ve stylové vesnici zapsané v seznamu UNESCO – Vlkolínec. Po nastoupání na hřeben se nám otevřely místní rozkvetlé louky a po 12 km jsme přes vrcholy Vtáčník a Šiprůn doběhli na Smrekovici, kde nás místní vojenská zotavovna uchárnila po dalších 1.000 metrech nastoupaných před salvou blesků a krup.
Čtvrtá etapa byla zároveň tou královskou a to zejména díky své délce 31 km, nastoupaným 1.600 metrům, ale i charakteru etapy a krásným scenériím, které se nám cestou naskytly. Čekal nás v podstatě celý hlavní hřeben Velké Fatry a tak jsme si užívali výhledů, kvetoucích luk, vápencových bradel a kopců celý dlouhý den. Vše začalo výběhem na Rakytov, pak Ploskou, posvátný a příběhy opředený Borišov, pod nímž jsme na stejnojmenné chatě přečkali další bouřku, následoval nejvyšší vrchol Velké Fatry Ostredok – 1.596 m n.m. a Krížna, odkud jsme už jen seběhli dolů na Královu Stuďňu (pozor, velmi špatné pivo a neumí ho točit!).
Poslední pátá etapa už byla charakterem seběhová zpět do údolí z hor a tak jsme ráno jen vyběhli na Královu Skalu, Smrekov a pak už jen Blatnickou dolinou doběhli do Blatnice, kde byl po 14 km se 400 m nastoupanými konec našeho přeběhu. Příští rok určitě budeme v tomto typu soustředění pokračovat. Celkem jsme letos na Malé a Velké Fatře uběhli 99 km a nastoupali 6.560 m.