Domácí závod je pro nás vždy něco specielního a těšíme se na něho celý rok, tomu odpovídá nasazení, nervy, práce i počet závodníků. Výhodou je naše rozsáhlé zázemí v Bedřichově a zároveň byl náš servisní Medvěd zaparkován na Nové Louce, za což velmi děkujeme panu Polákovi. 
Tradiční partner servisu je Skiservis Mára a co jsme mazali na závod, se dozvíte kliknutím na odkaz – speciální díky Pilcikovi, Jedlovi, Karlovi, Churasovi, Radkovi, Kapimu, Vrabimu, Vlkovi, Kvasňovi, Tomasovi, Karlovi, Sůšovi, Bombovi, Danovi, všem holkám a všem dalším spolupracovníkům za obětavý a velmi dlouhý servis v servisu, v kamionu i podél trati.
Už v pátek vše začalo závodem Bedřichovská 30 – 30 km bruslením, kde trochu nečekaně brala druhé místo Terezka Tužilová, když do poslední chvíle bojovala dokonce o vítězství. Aleš bohatý ji podpořil 8. místem. stejně jako Hanka Chaloupková. Večer pak navázal Benzina Sprint, kde ve finále dojela 7. Kája Grohová (3. z ČR) a
8. Adam Matouš jako nejlepší Čech, kvůli pádu zůstal těsně bez postupu Pavel Janeček. V sobotu se pokračovalo Jizerskou 25 – 25 km klasicky, kdy svoji výtečnou formu potvrdila znovu 2. Terka Tužilová, kterou podpořila 4. Kačka Moravcová, 20. Markéta Bischofová, v mužích 3. místo vybojoval Aleš Bohatý, 13. byl Honza Votruba, 17. Tomáš Krpec, 37. Ondra Valter.
To hlavní nás ale čekalo v neděli. Ženský závod se pro nás od začátku vyvíjel dobře a Kája Grohová byla velmi aktivní ve skupině jedoucí o 9-15. místo, ale bohužel ji úplně nepodržely lyže a tato skupinka ji odjela ve sjezdu, takže nakonec musela bojovat sama a bylo z toho trochu smutné 17. místo jako 
3. Češka. Hned za ní dojela 18. Eva Vrabcová Nývltová, 23. Helča Karsková Erbanová, 33. Anna Marie Hejná, 34. Kamča Bořutová, 36. Míša Maděrová, 42. Heidy Suchánková, 66. Markéta Chyňavová, 81. Marta Kačenová, 108. Bára Škvorová, 121. Erika Kohoutová a další také dobře!
V mužích o osudu závodu rozhodl brutální nástum Vokujeva rovnou od startu, takže se jelo obrovské tempo od prvních metrů až nahoru na Rozmezí. Zde se snažil pracovat i Jirka Pliska, který nakonec ztratil v prvním kopci zhruba 20 vteřin a zařadil se do malé skupinky s kterou to dobojoval až do konce jako jasně nejlepší Čech na neuvěřitelném 20. místě v takto nabitém startovním poli. Svým velmi kvalitním výkonem ho chtěl podpořit i Vašek Sedláček, ale toho také úplně nepodržely lyže, 
tak nakonec dojel 35., což je škoda, i tady by to bývalo bylo určitě do první 30. Svůj povedený závod zajel i 48. Adam Matouš, 57. Michal Sedláček, 60. Pavel Janeček, 62. Milan Kohout, 73. Lukáš Papula, 79. Fanda Landa, 129. Míra Hargaš, 143. Jakub Tyl, 170. Honza Macaj, 174. Vojta Kačena, 193. Honza Horák, 194. Martin Tuček, 202. Honza Vojík, 218. Jirka Váňa, 233. Míra Trnavský, 234. Tadeáš 
Synek, 263. Honza Majer, 327. Jan Tryzna, 334. Jan Parma, 336. Honza Tandler, 358. Martin Šperl, 359. Denis Moronge, 416. Přemek Chaloupka, 437. Radek Meloun, 472. Jirka Mareš, 560. Franta Dušátko, 562. Vojtěch Staněk, 600. Jarda Krejčí, 743. Hynek Tyl, 953. Tomáš Bischof, 1002. Martin Cvik, 10013. Jaromír Sladkovský, 1355. Jirka Paštika, 1370. Martin Holub, 1397. Vít Kocián a další také velmi dobře!!!
Celkově jsme s projevem a prezentací týmu včetně servisu spokojeni, výsledkově jsme se v mužích dostali konečně zpět tam, kam patříme, v ženách nám cybí trochu toho štěstíčka, neboť výkonnost už tam je, tak snad příště. Marodka se vyprázdnila, tak už jen u těch po nemoci vyladit formu a bude to.
Ohlasy závodníků
Adam Matouš: „Byl to krásný závod, skvělý servis a vše okolo trati bylo na top úrovni. Jelo se mi dobře, i když jsem se trochu hůř zregeneroval po pátečním sprintu a trošku jsme ho stále cítil v rukách. Snažil jsem se držet konstantní tempo a to se mi také dařilo. S výkonem jsem nakonec byl spokojený. Děkuji týmu za podporu a těším se na další závody.“
Jiří Pliska: „Příprava od Marcialongy nešla úplně optimálně a podle představ, ale i tak jsem se na domácí vrchol sezóny opravdu těšil. Podmínky a počasí nahrávali rychlému závodu, ale že se pojede kontinuálně tak rychlé tempo od startu jsem nečekal. Vokuev taky nečekal na nikoho a na nic 🙂 Bohužel v poslední fázi stoupání na Rozmezí jsem nedokázal předjet odpadající závodníky a neudržel jsem se ve skupině. Závodní pole se rozpadlo na několik skupinek, které se navzájem naháněly. Nakonec jsme s Hoelgardem a Jespersenem vytvořili trojici a pokračovali spolu až do cíle. Čas pod 2 h sice o kousek nedopadnul, ale na trati jsem nechal všechno a se zatím nejlepším výsledkem sezóny jsem spokojený. Celý tým fungoval parádně a doufám, že každý člen si našel svou radost ať už na trati, za kopytem nebo jenom jako fanoušek.“
Karolína Grohová: „Lyžařské posvícení neboli Jizerka pro mě skončila zklamáním, ale zároveň motivací do dalších startů jako je Vasák nebo Are. Děkuji teamu za vše, byl to zážitek. Těším se na další!“
Michal Sedláček: „Na domácí závod JIZ50 jsem nastupoval plný očekávání, protože to byl první vážný závod této sezony. Prověrka toho kolik se mi podařilo natrénovat a jak jsem se zotavil po nemoci, která mě nepustila na Ladiagonelu a Marcialongu. Počasí bylo nádherné a sněhu dostatek. Znalost tratě je pro mě ohromnou výhodou. 
Starty mám pomalé, protože můj pohon bych přirovnal ke staré parní lokomotivě, jakmile se rozjede už mě nikdo nezastaví, bohužel to dost dlouho trvá. Vokuev za to vzal hned od startu a to mi nepomohlo, abych se dostal do nějaké skupiny, stratovní pole se neuvěřitelně natáhlo. Takže jsem si dal časovku jednotlivců už od Buku. Ve stoupání na Rozmezí jsem dojel Pavla, který se mi snažil pomoci. Od druhého průjezdu přes Knajpu už jsem jel podle svých představ a snažil jsem se stupňovat tempo až do cíle. Občerstvení a podpora na trati byla vzorná, díky tomu mi síly nedocházely. K větší spokojenosti s výkonem bych bral čas v cíli tak o 3min lepší a tím i posun v pořadí. Byl to nádherný závod.“
Kateřina Moravcová: „Původně jsem měla jet Jizerskou 50, ale kvůli více než měsíčnímu tréninkovému výpadku jsem nastoupila do kratšího sobotního závodu na 25km. Na startu se mi honily hlavou myšlenky od „udjedu to vůbec?“ po „chtěla bych zaútočit na bednu“. Výsledek byl nakonec někde uprostřed, vybojovala jsem 4. místo, na stupně vítězů to sice nestačilo, ale závod jsem si maximálně užila. Nádherné počasí, lyže byly perfektně připravené a stopa rychlá, až jsem byla překvapená, jak snadno jsem se dostala na Rozmezí a odtud už jsem svištěla ve spolupráci s týmovým parťákem Tomášem až do cíle. Snad už bude zdraví držet a příští víkend se na Night Lightu poperu o tu bednu!“
Vašek Sedláček: „Pro mě zakletý závod, který mi prostě není souzen. Každopádně smekám před servisem, který celý týden neuvěřitelně makal a díky za podporu domácích fanoušků a občerstvovačů, bez kterých bych se prostě neobešel.“
Terezka Tužilová: „Tento víkend byl pro mě jako sen. V Pátek na Bedřichovské 30tce jsem si přála dojet do 5. místa. Celý závod jsem jela ve skupince s Klárou Moravcovou a o prvním místě rozhodly až poslední 3 km, kdy jsem vystoupila brzo ze stopy ve sjezdu a Kláru si nechala ujet. 
V Cíli z toho bylo druhé místo, o kterém jsem v životě nesnila. V Sobotu jsem šla na start s velkou pokorou. Byl to můj první kopcovitý čistě soupažový závod. Nikdy jsem předním nejela soupaž k Buku natož na Rozmezí a tak jsem si to chtěla vyzkoušet. Sobotní druhé místo pro mě bylo a stále je snad ještě více neuvěřitelné. Děkuju za výborné připravené lyže a podporu u trati, je to nesmírná radost, když se zadaří na domácí půdě.“
Za krásné fotografie děkujeme Jiřímu Boškovi. Další díl seriálu Visma Ski Classics je naplánován na příští víkend do Estonska, kde si svoji premiéru odbude Tartu Marathon!